pondělí 29. září 2014

Vždy mě neuvěřitelně nadzvedne ze židle, když...

... si někdo stěžuje na svoji aktuální životní situaci před člověkem, který je na tom mnohem hůře. Ovšem bohužel pro mě se s takovými lidmi potkávám prakticky každý den a den co den musím poslouchat jejich "problémy".
 
Když by se však oné osoby zamyslely nad tím, co vlastně vypouštějí z úst, zjistily by, že jejich problémy nejsou až tak dramatické. Ne nadarmo se říká: "Mluviti stříbro, mlčeti zlato...".
 
Zamysleli jste se někdy nad tím, kdy jste naposledy někoho pobavili vtipnou historkou?
Zamysleli jste se někdy nad tím, kdy jste někoho potěšili tím, že jste své problémy nechali doma a vyslechli ostatní?
Zamysleli jste se někdy nad tím, kdy vás někdo poslouchal skutečně se zájmem?
Zamyslete se někdy nejdříve nad tím, co chcete říct a až potom to házejte na své okolí po lopatách...
 
 

čtvrtek 25. září 2014

Jedna, dvě únava jde,
únava si jde pro tebe!

Pokud jste se v posledních dnech podívali alespoň jednou z okna, zjistili jste, že je tady podzim. Sychravé počasí, neustále se zkracující dny, méně prosluněných hodin. To všechno nám připomíná, že to léto bere rychle za své.
 
Já osobně bych se ven ani nemusela dívat a věděla bych, že se právě mění roční období. Nejsem sice žádná jasnovidka, ani vědma, ale každá změna na mě působí. Jak? Jsem prakticky pořád neuvěřitelně unavená, prospala bych i celé dny a každá aktivita mi trvá dvakrát tak dlouho.
 
Jak student může zvládnout toto období? Těžko! Ještěže teď nemám tak často a dlouho školu! Určitě bych v ní jinak usnula. Navíc když některé přednášky vedou profesionální uspávači hadů, je pak skutečně zázrak nezavřít alespoň na 20 minut slastně oči.
 
Co bych poradila v boji s nekonečnou únavou? Neunavovat se ještě víc, vše si dobře rozplánovat a pak plán plnit a pořádně spát. Nic jiného se ani dělat nedá. Snad tedy toto období rychle odezní a já zas budu čilá jako rybička.

středa 24. září 2014

Napadlo vás někdy...

... kolikrát za den řeknete slovo "NE"?

Některým plyne naprosto přirozeně od úst, jiní se mu obloukem vyhýbají, ostatní jej umí používat pouze v nejnutnějších chvílích. Slovíčko "NE". Dvě písmena, která samostatně prakticky nic neznamenají, ale dohromady mohou způsobit spoustu bolesti. V našem případě té lidské a duševní.
 
Když někoho odmítnete slůvkem NE například při písemce (kupříkladu, že mu neporadíte), nestane se nic tak hrozného a život jde dál. Ovšem odmítnete-li kupříkladu vašeho partnera při otázce "Vezmeš si mě?", může to znamenat i konec dlouholetého vztahu, snů a společné budoucnosti.
Jenže na druhou stranu znám osoby, které toto slovo prakticky nepoužívají a k tomu všemu se jej navíc bojí používat. Proč? Aby někoho neranili, aby si někoho neznepřátelili, aby prostě byli neustále oblíbení.
Je to ale vůbec nutné? Rozhodně ne!

Existují však lidé, kteří NE používají docela často. Tak často, až jim prakticky mizí ANO ze slovníku.

Každý člověk by se tedy měl naučit říkat NE. Pokud patříte k první skupině lidí, kteří jej používají pouze sporadicky, bude to chtít trochu cviku a spoustu času, než se spolu skamarádíte. Ve druhém případě bude potřeba připustit si lidi trochu více k tělu a neodmítat je tak často.

A kdy je NE skutečně nezbytně nutné? Ve chvílích, kdy vy sami máte z dané situace špatný pocit. Nikdy se tedy nenechejte zahnat do kouta a nikdy nedělejte nic proti svojí vůli!

neděle 21. září 2014

Jak udělat úspěšně vysokou?

Asi každý, kdo právě nastoupil, nebo teprve nastoupí na vysokou školu řeší myšlenku, jak ji vlastně úspěšně udělá. Určitě se ptá u starších spolužáků a ti mu zajisté dávají cenné rady. Ovšem, jak skutečně udělat vysokou co nejlépe a nejjednodušeji?
 
V prvé řadě se jedná o každodenní přítomnost. I když nejsou některé přednášky povinné, raději na ně choďte! Nikdy totiž nevíte, kdy se daný vyučující rozhodne poslat prezenci nebo zadat nějaký bonusový úkol za bodíky navíc. Zároveň budete mít neustálý přehled o dění na škole a nic by vám tedy nemělo uniknout.
 
Druhá důležitá rada, kterou byste měli znát, je neustálá příprava. Když například dostanete nějaký úkol, nenechávejte jeho vypracování až na poslední chvíli, ale průběžně na něm pracujte. Neposlouchejte přitom řeči svých spolužáků, že to děláte zbytečně apod. Nic není zbytečné! Rozhodně ne příprava na vysoké!
 
Jako třetí, co bych všem doporučila, je chovat se tak, abyste nikdy nemuseli jít mimořádně na studijní oddělení. Chovejte se tedy tak, aby vám nikdy nic neuniklo, abyste měli vždy všechny povinnosti splněny a aby celé vaše studium probíhalo bez komplikací.
 
Za čtvrté bych určitě doporučila maximálně se připravovat na všechny předměty, a ne jen na ty těžké. Takto jsem totiž postupovala já, tedy že jsem se připravovala jen na ty těžší, a ty jsem pak většinou měla za lepší známky, než ty lehké. Příprava by tedy měla být vyvážená.
 
Nikdy se neřiďte přiblblou větou: "Zkouška je od slova zkusit to!". Ta totiž vypovídá pouze o tom, že vysokou školu nechcete dokončit, ale pouze zkusit. Takže i všechny zkoušky berte zodpovědně, i kdyby to znamenalo konec koníčků a volného času.
 
A jako poslední, ale neméně důležitá rada, je budovat vztah s učiteli. Teď ale nemyslím žádný přátelský nebo dokonce milenecký. Prostě se jen snažte všechny vyučující vždy poslouchat a pokud víte, že ten či onen předmět je na vás až příliš těžký, nebojte se daného pedagoga navštívit a zeptat se jej na radu. Uvidíte, že si vás do budoucna zapamatuje a bude s vámi pak i lépe komunikovat.
 
Všem tedy přeju do začátku studia hodně štěstí a do budoucna pevné nervy, které rozhodně budou potřeba!

Žijeme ve světě moderních technologií...

Žijeme ve světě moderních technologií, ale i přesto je spousta lidí nespokojených s tím, co má. Pořád vymýšlejí, co by si koupili nového, lepšího, dražšího a stále jim to nestačí. Jako například naše mládež. Neustále totiž vymýšlí, co by chtěla, co si "musí" koupit, čím musí předčít své vrstevníky.
 
Sama sice stále ještě patřím mezi mladé, ovšem takové touhy už dávno nemám. Nechápu, proč je v poslední době tak důležité mít to či ono, jen aby to bylo co nejstylovější, nejmodernější a nejnovější.
 
Před několika dny jsem se dívala na dokumentární film o Maroku, kde jeden vesničan prohlásil, že nechápe, proč my Evropané pořád něco řešíme a proč si tím kazíme život. Myslel to právě ohledně nových věcí a nových technologií. Podle něj bychom měli věci naprosto vypustit ze svých životů a užívat si pouze života jako takového, ne jeho materiální podoby.
 
Já s touto myšlenkou naprosto souhlasím, a proto vysílám do světa zprávu: Nechte všechny materiální požitky za dveřmi vašich životů a užívejte si pouze samotného života bez malicherných problémů!

čtvrtek 18. září 2014

Co byste měli vědět před cestou na Tenerife...

Abych řádně zakončila velké psaní o Kanárských ostrovech, respektive o ostrově Tenerife, přidám zde několik rad, co by měl člověk znát, než se sem vydá.
 
1. Auto si půjčte už doma
V prvé řadě bych určitě doporučila, půjčit si auto přes internet už doma v ČR. My jsme tak učinili a ušetřili 150 euro. Auto jsme si totiž půjčili na celý týden, a to za pouhých 70 euro. Pokud bychom to nechali až na místo, zaplatili bychom o výše zmíněných 150 euro navíc. Následná výpůjčka pak byla naprosto jednoduchá.
 
2. Auto si půjčte na delší dobu
Za druhé je určitě výhodnější půjčit si auto na delší dobu. I když jej pak nevyužijete, rozhodně se to vyplatí. Kdybychom si totiž půjčili auto pouze na čtyři dny, zaplatili bychom za něj hned o 20 euro víc. Na týden byla tedy částka naprosto nejnižší. A čím delší doba výpůjčky, tím výhodnější.
 
3. Auto nebo autobus?
Teď vyvstává otázka, zda si vůbec půjčovat auto, nebo se zde nechat vozit MHD nebo dálkovými autobusy... To hodně záleží na tom, co zde budete chtít dělat. Jelikož my jsme chtěli na Tenerife podnikat spoustu výletů, auto bylo jasnou volbou. Benzín tady stojí okolo jednoho eura a cestování autem je rozhodně rychlejší než autobusem nebo MHD, které stojí na každé zastávce. Pokud však s výlety nepočítáte, můžete využít MHD, které jezdí pravidelně a zastávky jsou na každém rohu.
 
4. Jak se nachystat na dovolenou na Tenerife?
My jsme měli velkolepé plány a nakonec jsme toho zase až tolik neviděli... I když je totiž Tenerife malinký ostrov, je tady toho tolik na vidění, že by ani možná měsíční dovolená nestačila. Důležité tedy je si vymezit, co zde přesně chcete dělat. Zda to bude obhlídka památek, nebo procházky po sopečné krajině a po přírodních parcích, nebo zda to bude pouze koupání na pláži, anebo surfování na vysokých vlnách. Podle toho se pak taky nabalte. Rozhodně bych doporučila zaměřit se pouze na jednu oblast (například na výlety po národních parcích) a podle toho přizpůsobit obsah kufru.
 
5. Co podle mě stojí na Tenerife za vidění?
Pokud zatím nemáte žádné plány, rozhodně si jeden den vyhraďte na výlet lodí, výšlap na sopku, den v Siam parku či na kurzy surfu. Pokud se rozhodnete pro první možnost, tedy výlet lodí, připravte si asi 54 euro. I když se jedná o dražší výlet, rozhodně stojí za to!
Na výlet na sopku se připravte už dopředu, a to kvalitní obuví, teplejším oblečením a informacemi. U informací se zastavím. My jsme to totiž nevěděli, přijeli na sopku a zjistili, že lanovka nejede a přitom bychom celou cestu ušetřili, kdybychom dopředu zavolali a zeptali se. Číslo na informace u lanovky se dá najít kdekoliv na internetu, nebo určitě na recepci hotelu. Tak se alespoň vyvarujete tomu, že budete muset být pouze v kráteru sopky (i když to byl taky zážitek). Jízda lanovkou pak pro dospělou osobu stojí 26 euro.
Jako další jsem zvolila den v Siam parku. Ten je tak rozlehlý, že budete potřebovat určitě více než pár hodin. Nejlepší je vyhradit si pro jeho návštěvu celý den. Nejlépe pak den, kdy je zataženo a třeba i chladněji - to zde nebude tolik lidí a nebudete muset prakticky čekat v žádných frontách (stejně jako my). Navíc si lístek kupte už dopředu (za 34 euro), a to buď u delegátky nebo v jakékoliv cestovní kanceláři, kterých je tady nespočet. Opět se tak vyhnete dlouhým frontám.
Jako poslední bych doporučila i hodiny surfu, které jsem však já osobně neabsolvovala. Myslím, že je to super varianta, jak strávit dovolenou a jak mít vzpomínky na celý život. Navíc budete pořád na sluníčku a ve vodě, stejně tak, jako byste byli třeba i za jiných okolností.
 
6. Tenerife na delší dobu
Dále bych doporučila rozhodně jet na Tenerife na delší dobu. My jsme zde byli týden a vůbec to nestačilo. Tady je toho totiž tolik k vidění... Určitě se zde zase jednou vrátíme, takže naše resty vymažeme, ale pokud to takto nechcete řešit, je lepší vydat se na Tenerife alespoň na jedenáctidenní dovolenou.
 
 
Závěrem bych chtěla říct, že je Tenerife skutečně nádherné místo, které stojí za návštěvu! Pokud máte to štěstí a chystáte se tady na dovolenou, určitě využijte každou chvilku a maximálně si to tady užijte. Za vidění stojí určitě více míst, než která jsem výše zmínila, ale to bych se nedopsala, kdybych měla popisovat všechny. Pokud si pak budete chtít přivést domů nějaký suvenýr na památku, je asi nejautentičtější cokoliv z lávového kamene, nebo s ještěrkou.
Nechcete-li utrácet, na každé pláži najdete milióny kamínků, které mohou sloužit jako výborný suvenýr.
Snad se vám tedy bude dovolená líbit stejně tak, jako mě!

pondělí 15. září 2014

Poslední den na Kanárech

Týden utekl jako voda a je tady poslední den naší naprosto bombastické dovolené. I když nemáme moc času, ještě se chystáme naposledy na pláž, abychom nachytali poslední Kanárské sluníčko a nasolili se Atlantikem.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Odjezd se už blíží...
 
Ještě jsme se zašli projít po okolí a poobědvat v místní restauračce a tradá na letiště...
 


 
 
Jak tak přemýšlím, tak nám štěstí skutečně není vůbec nakloněno... :-( I když jsme totiž přiletěli o půl hodiny dřív, nejel vůbec žádný taxík, abychom stihli poslední vlak do Ostravy.
Museli jsme tedy noc strávit na pražském letišti. To by nebylo tak hrozné, kdybychom zítra nemuseli už do školy (já) a do práce (Lukáš).
 
Takže i když jsem ještě slaná z moře, utahaná jako kotě a pořád ještě sbalená na cesty, pojedu hned z nádraží i s kufrem do školy.
To ten školní rok ale pěkně začíná... :-(

Sedmý den v Siam Parku

Dovolená se nám pomalu chýlí ke konci a tak se snažíme toho ještě co nejvíc vidět a co nejvíc zažít. Dopoledne jsme se opět vydali na pláž, kde jsme však zjistili, že jsou zase obrovské vlny a zase červená vlajka. Takže z dopoledního koupání nakonec nic nebylo.

 
Rychle jsme tedy změnili plány a zašli naposledy do centra Puerto de la Cruz, kde jsme nakoupili poslední suvenýry.
 
Odpoledne pro nás však bylo mnohem lákavější! Už od začátku dovolené jsme totiž měli koupenou vstupenku do největšího aquaparku na Tenerife - do Siam Parku.
To je celé stylizované do čínského stylu s typickými baráčky, tůňkami a rybkami.
Hned na začátku nás přivítali hraví lachtani, pro které zrovna začínalo krmení.



Pak už jsme se rychle převlékli a běželi si užít spousty tobogánů, skluzavek a dalších atrakcí.








Byl to výborný předposlední den dovolené!

Šestý den na nejvyšší hoře Španělska

Nenavštívit alespoň jednou Pico del Teide je jako by člověk ani na Tenerife nebyl. Proto jsme se rozhodli strávit sobotu ve znamení sopečného prachu, popela a skal - na nejvyšší hoře Španělska.
 
Místní to tady mají tak dobře vymyšlené, že se prakticky až na vrcholek dostanete autem a zbytek dojedete lanovkou.
 
Ovšem ani tentokrát nám štěstí nepřálo a bohužel lanovka nejela. Foukal totiž tak silný vítr, že by mohl lanovkovou kabinu utrhnout.
Proto jsme se pod vrcholkem pouze naobědvali a pak taky prošli po nejbližším okolí.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ale i tak to pro nás byl neopakovatelný zážitek, protože komu se kdy poštěstí procházet v kráteru ještě stále činné sopky?
 
 
Při cestě nazpátek jsme prakticky jeli do nebe... :-)
 
A Puerto de la Cruz jsme měli jako na dlani... :-)
 
Odpoledne jsme zakončili na pláži. Avšak štěstí bylo opět proti nám. Vlny byly totiž tak obrovské, že se ani na břehu moře nedalo stát. Jediný Lukáš se statečně vrhal do spárů Atlantiku.
 
 
 
 
 
Večer jsme si zase užívali v poklidném duchu.

sobota 13. září 2014

Pátý den s Kanárským sluníčkem ve znamení Sahary

 
Abychom si pořádně užili kanárského sluníčka a Atlantiku, tak jsme hned dopoledne vyrazili na blízkou písečnou pláž. Tady jsme strávili několik hodin. První dojem, že je Atlantik studený, byl mylný. Atlantik je velice příjemný a naplno si jej užíváme.
 
 
 
 
 
 
Nejprve byly menší vlny... Pak se však najednou začaly zvedat a mě dokonce jedna tak semlela, že mi sebrala brýle. Naštěstí je Lukáš vytrhl ze spárů chtivého kraba a zachránil je tak před jasným koncem v Atlantiku.
 
 
Když jsme vylezli z moře, zjistili jsme, že v tu chvíli byla vyvěšená červená vlajka, což znamená, že jsou naprosto nejvyšší vlny a že koupání je vhodné pouze pro velice zkušené plavce. Ani se tedy nedivím, že mě ta vlna tak rozbila.
 
 
Odpoledne jsme se vydali na výlet na bílou pláž v San Adreas. Tady je netradičně bílý písek proto, že zde byl navezen ze Sahary. I když zde bylo krásně a voda úžasně čistá, nevydrželi jsme tady dlouho, jelikož foukal neskutečně silný vítr.
 
 
 
 
 
Naše slunění jsme tedy rychle ukončili a vyrazili do hlavního města Santa Cruz na obhlídku místních obchůdků a uliček.
 
 
 
 

V Santa Cruz jsme prošli každý kout a vyrazili zase na zpáteční cestu do hotelu.
Večer probíhal opět v odpočinkovém duchu.

P.S.: Už jsme pořádně spálení... :-D